...cesty...cesty

Znáte ta malá každodenní zklamání? Že se třeba dneska nestalo nic. Že ste si slíbili, že zajdete do města a podíváte se, co je nového. Že si uděláte čas na své blízké nebo že si konečně uklidíte ten nehoráznej bordel v bytě...Že se celý den těšíte na obligátní "talking s very nice person" a nějak vám to nevyjde. Ale vy už to máte na plánováno a nevíte, co máte místo toho dělat, i když toho máte tolik na práci.
Dneska proběhla grilovací ghetto akce. Ještě, že bylo takové počasí na grilování:p Více reportáže z ghetto akcion naleznete (Aneb Zlatá mládež je zlatá mládež!) někdy z příštích dní.
Dozvěděla jsem se, že jedeme z Ghettem do Vídně, za 14 dní. Doufám, že to bude zas tak veselý jako minule. V. řvala po hlavní třídě, že chce šukat... ztratila botu a balila každýho "kořena". co se kde vyskytl...Další nejmenovaná osoba, povalila městský kamenný koš a rovnou ho i použila.
A v listopadu vyrážíme do Passau za kamarádem, na to jsem víc než zvědavá...Předpokládám, že on je taky zvědavej...ale nejzvědavější je slečna s červenýma střevíčkama.Tak uvidíme,jak se milý L. vyloupneš v listopadu.
Vlastně, teď mě napadá taková parabola (že bych si pustila zapomenuté Kryštofy?) seznámení SSČS, zas v tom měla prsty V.
Slečna Y. šla s pet lahví (a hádejte, co v ní bylo) z kopce k passauskýmu klubu...V. si tam zrovna horlivě povídala s nějakým němcem.
Slečna Y: " V.! Dneska šukat nebudeš! Dyť se tě bojí!!"
Údajný Němec: "Já se ji nebojim."
**********Ať žijou paradoxy*****************