Cestovat do Phy atobusem se Student Agency, když máte u sebe flašku zelený a pět rohlíků, je docela zajímavá záležitost. Značka: Myslíš, že se to platí? Aneb to by nebyla X ani Y, aby jednou měli prachy a někam by vyrazily bez toho, aby nevypadaly jak socky. Po cestě autobusem sem se dozvěděla, že vypadám jak bezdomovec a Y. se pokoušela namalovat si kočičí oči. Povedlo se. Povedlo se i to, že sem opravdu vypadala se svým kabátkem jak bezdomovec. a heslo Punks not dead už to fakt nezachránilo.
Přijely sme na Anděla a Y. se zase chovala jako, kdyby ji právě pustily z ženský věznice, kde neviděla deset let chlapy. Vykloubené krky forever. Nákup v Tescu č. 1 byl neúspěšný. FebioFest už dávno začal a pokud ještě stále někdo neví, jak se dostat ve Village Cinema do podzemního parkoviště, zeptejte se nás. Lstivým pronásledováním jsme však našly club. Pozorovaly sme ty rozteklý slečny vepředu s menším despektem. A bylo čím dál tim větší horko, pže sme se vlastně dost styděly. Když sme konečně zaslechly ten song, co vyprávěl o jednom budějckým gauči, rozzářily se nám očička (Y: tedˇ sem si připadala, jak když mi je pět...teda, patnáct). Po koncertě sme čekaly, až si na nás najde Z. čas...Y se bála a já taky. Dokonce sem si po roce procvičila angličtinu, když sem odmítala pozvání na pití od nějakého cizince. Rok se s rokem sešel a angličtina zmizela (aj gou tů da koncert). Další domluva proběhla. Slečna Y. byla jistijistě břitkostí jemu vlastní okouzlena, že:p Další nákup v Tescu proběhl konečně úspěšně. Veltlínské zelené se hodí. Návod, jak opít A. ale nikde.
Sedmička proběhla s menšíma problémama ve stylu, že často nevidim ani koho zdravim, nebože zuzka občas zabloudí:) Zelená kolovala, proběhlo pár seznámení, Lvmen byli Hc, ale celkem dobrý. Konečně přijel Jerry a my 3/4 koncertu strávily zpíváním Justify my Love před klubem. Wanting, needing, waiting- For you to justify my love. A zase další paňáky na baru a zmatenost, kdo bude platit (přesně tady ztrácím přehled o tom, kolik mám v peněžence). V půl dvanáctý na Andělovi, čekáme na A. Nejde sám. Když se hodinu před, vymlouváte svý bejvalce na to, že dneska nikam nejdete a pak ji vidíte v tramvaji, když vedle vás stojí dvě holky, nestačí než trpce zamávat a přejít ten kyselej xicht:) Téma se rozbíhá od gay napadnutí, Francie (vous voulez avec moi- uz neni promlceno) po tom, jaky máte trauma z dětství (táta jednou řek, že má sedřený záda po sexu na kocerci..to je divný, většinou sou sedřený kolena/ mamka se segrou mi řekli, ať se du podívat, co je v záchodě) až po různé hudební drby. Osudová věta: vodka se hodí ke všemu naštěstí nebyla tak osudová:) i když pár minut jo...pak už přišla panáková smršť na baru i po zavíračce. Žlutým tágem rovnou do jámy lvové. Cestu si nepamatuju. Ikea byt je ikea byt. Velkej nos a dokonala postava taky. Pučila sem si kytaru, která vyprodává kluby a zahrála můj song s názvem Mňa-a. Ty dva profesionálové k tomu měli ale ruzný připomínky (to ááá musíš víc protáhnout).
Z prahy sem si odvezla bouli na hlavě a sedřený lokty. (Ten hluk ste dělali vy?! Já ti říkala, že to bude vypadat blbě!) Geniální Y přišla na jeho geni(t)ální taktiku. A co říkáte holky na ten žlutej stůl, libí se vám?
Biomaso z mrkve. A biovoda.
Y: On by udělal pro ženský všechno...Má k nim respekt.
X: Myslíš? Nevim, věta a stejně si nekdy zašoustáme, mě o tom moc nepřesvědčila.
Y: Musíme je někdy pozvat k nám..
X: No....
Y: dyž mě se líbí P.!
X: ha! já to věděla!
(pže P. je přece ikea muž s bio nápadem)