Sunday, October 05, 2008

takze asi takhle

.......zato ty ses chovala jak zahorkla arogantni panna

Wednesday, September 03, 2008

Na Pilates pro zmrzlinu

Ještě ve čtyři odpoledne sem se unaveně válela na gauči se Sayerem. Za půl hodiny jsem měla vyrazit na pilates. To je dámy a pánové cvičení vycházející z fyzioterapie, kterou bych nutně potřebovala. Ve dvacet sem začala něco dělat (shánět boty). v padesát už sem přešlapovala u fitka. Slečna Y. přijela na svým poctivě ukradeným kole přestříkaným na tyrkysovou barvu." Ty vole, nemám boty!" pozdravila." Klid, já mám boty mý sestry."
Bohužel (bohudík) bylo plno. Tak jdem na zmrzlinu. Proběhlo typický shánění novinek (Y:" A. už zase chodí s někym jiným." X: "To je kurva." Y: "Viď?" X: "Za poslední dva měsíce vystřídala většinu skupin ve městě." Y: Je to kurva a já z toho mám radost, jak je blbá!") Profackujte nás.
Za nějaký čas proběhlo setkáni se Z. Teda až poté, co nás jeden bezdomovec chtěl pohladit po tváři, ale to mu neprošlo, tak v nestřeženém okamžiku pohladil Y. po stehně. Rozhovor z 95% o jedné a té samé neohrané věci. V místě, kde jsme trávili nejtvrdší období života. Punk období.
Když se Z. zasmála svým šíleným hlasem hlášce: ošukal ji kůň, s Y. sme poznaly s kým máme tu čest. Nebyl nejhorší fakt, že rozuměla místo kluk- kůň. Horší bylo, že se tomu koni fakt zasmála. A na svou omluvu dodala, že kdyby jí ošukal kůň, tak by se nesmála.

Thursday, April 24, 2008

Sylvia? How do you call your LoverBoy?


Dnes jsme spolu šly vyvenčit Punťu z útulku. V pátek si ho odvezou první majitelé. Zjistily jsme, že to šišlání na všechno roztomilý, maj ženský v genech.

A taky sme zjistily, že sme středu večer trávily úplně stejně! U dirty dancing!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

prostě proto, že je to film našeho dětství a taky proto, že je to dobrej film. pro všechny hysterky jako sme my.

mňa-a!

Time of my life!

...I simply said: babe, ohhhhhhhhh, baby!!!

Thursday, April 03, 2008

On jedl čočku?

Cestovat do Phy atobusem se Student Agency, když máte u sebe flašku zelený a pět rohlíků, je docela zajímavá záležitost. Značka: Myslíš, že se to platí? Aneb to by nebyla X ani Y, aby jednou měli prachy a někam by vyrazily bez toho, aby nevypadaly jak socky. Po cestě autobusem sem se dozvěděla, že vypadám jak bezdomovec a Y. se pokoušela namalovat si kočičí oči. Povedlo se. Povedlo se i to, že sem opravdu vypadala se svým kabátkem jak bezdomovec. a heslo Punks not dead už to fakt nezachránilo.
Přijely sme na Anděla a Y. se zase chovala jako, kdyby ji právě pustily z ženský věznice, kde neviděla deset let chlapy. Vykloubené krky forever. Nákup v Tescu č. 1 byl neúspěšný. FebioFest už dávno začal a pokud ještě stále někdo neví, jak se dostat ve Village Cinema do podzemního parkoviště, zeptejte se nás. Lstivým pronásledováním jsme však našly club. Pozorovaly sme ty rozteklý slečny vepředu s menším despektem. A bylo čím dál tim větší horko, pže sme se vlastně dost styděly. Když sme konečně zaslechly ten song, co vyprávěl o jednom budějckým gauči, rozzářily se nám očička (Y: tedˇ sem si připadala, jak když mi je pět...teda, patnáct). Po koncertě sme čekaly, až si na nás najde Z. čas...Y se bála a já taky. Dokonce sem si po roce procvičila angličtinu, když sem odmítala pozvání na pití od nějakého cizince. Rok se s rokem sešel a angličtina zmizela (aj gou tů da koncert). Další domluva proběhla. Slečna Y. byla jistijistě břitkostí jemu vlastní okouzlena, že:p Další nákup v Tescu proběhl konečně úspěšně. Veltlínské zelené se hodí. Návod, jak opít A. ale nikde.
Sedmička proběhla s menšíma problémama ve stylu, že často nevidim ani koho zdravim, nebože zuzka občas zabloudí:) Zelená kolovala, proběhlo pár seznámení, Lvmen byli Hc, ale celkem dobrý. Konečně přijel Jerry a my 3/4 koncertu strávily zpíváním Justify my Love před klubem. Wanting, needing, waiting- For you to justify my love. A zase další paňáky na baru a zmatenost, kdo bude platit (přesně tady ztrácím přehled o tom, kolik mám v peněžence). V půl dvanáctý na Andělovi, čekáme na A. Nejde sám. Když se hodinu před, vymlouváte svý bejvalce na to, že dneska nikam nejdete a pak ji vidíte v tramvaji, když vedle vás stojí dvě holky, nestačí než trpce zamávat a přejít ten kyselej xicht:) Téma se rozbíhá od gay napadnutí, Francie (vous voulez avec moi- uz neni promlceno) po tom, jaky máte trauma z dětství (táta jednou řek, že má sedřený záda po sexu na kocerci..to je divný, většinou sou sedřený kolena/ mamka se segrou mi řekli, ať se du podívat, co je v záchodě) až po různé hudební drby. Osudová věta: vodka se hodí ke všemu naštěstí nebyla tak osudová:) i když pár minut jo...pak už přišla panáková smršť na baru i po zavíračce. Žlutým tágem rovnou do jámy lvové. Cestu si nepamatuju. Ikea byt je ikea byt. Velkej nos a dokonala postava taky. Pučila sem si kytaru, která vyprodává kluby a zahrála můj song s názvem Mňa-a. Ty dva profesionálové k tomu měli ale ruzný připomínky (to ááá musíš víc protáhnout).
Z prahy sem si odvezla bouli na hlavě a sedřený lokty. (Ten hluk ste dělali vy?! Já ti říkala, že to bude vypadat blbě!) Geniální Y přišla na jeho geni(t)ální taktiku. A co říkáte holky na ten žlutej stůl, libí se vám?
Biomaso z mrkve. A biovoda.
Y: On by udělal pro ženský všechno...Má k nim respekt.
X: Myslíš? Nevim, věta a stejně si nekdy zašoustáme, mě o tom moc nepřesvědčila.
Y: Musíme je někdy pozvat k nám..
X: No....
Y: dyž mě se líbí P.!
X: ha! já to věděla!
(pže P. je přece ikea muž s bio nápadem)

Friday, December 07, 2007

aaaaaaaaaaaaaaaaa..............nas blogicek je obnovenej...........jojojoooooooooooo.....ka abych sem nevypisovala jen diru do hlavy.......nonooo...prave sedim v BOBIKU.......nedivte se...je to ucebna biologicke fakulty....je tu net..asi taaaaaaaaak...........slecna j. sedici vedle me a mrkajici na krasneho protisediciho se snazi vytvaret prezentace na tema...ultrazvuk.............................jojo takhle se patek netravi ale POZOR..jedna z kabelek obsahuje VODKU...pak to hodlame rozjet..uvidi se.jestli se to pravdu rozjedu tak to urcite nahlasim:)
vase slecna Y

Monday, December 03, 2007

Mladý naděje sou ty nejkrásnější.

Včera sme se byli podívat na dvě kapely do Blouda. Jedna byla celkem HC ve stylu Black Sabath. Druhá, s poetickým- v podstatě kýčovitým názvem, se jevila celkem dobrým a zajímavým zvukem. Hlavní tam ovšem dělali texty. Zpěvák je totiž zvláštní, nestabilní osoba. Takže, jak ohlásil píseň Schody Smrti, když před chvíli zpíval něco o Ježíši z nebe, nemohla sem se nesmát. Ale vždycky bude zajímavé poslouchat někoho, kdo je mladší než vy.
A co si budem povídat, ten malej Lolitka s kytarou v ruce nás utvrdil v názoru, že zajíčci maj něco do sebe:)
což my uz dávno víme.

Friday, November 30, 2007

Krajkový skalp jako stínítko.


Plzeň. Kompromis "velkoměsta" a maloměsta.
České dráhy- Vaše Emoce zase nezklamaly. 30 minutové zpoždění. A větší hádka mezi mnou a panem J. (pochopte, byl nervózní). V půlce cesty nasedá basák nejmenované kapely. Basu sice má, ale pás na ní ne. Nevadí. Čekáme na nadráží kvůli autu. Sedm se nás tam zrovna dnes nevejde. Polovina nas je oblejších tvarů. Odpouštím to víno díky modrým očím velikosti golfového míčku. Slečna Y. odjíždí tramvají za zde studující Verdou Verdou a Markét- členkami stále existujícícho ghetta. Milý J. se se mnou stále nebaví. Jako vysoká blonďata gruppies (obnovte tyto časy) táhnu pro slečnu ne zrovna lehký hudební bágl a šlapky od bubnů (šlapka ke šlapce sedá). Setkáváme se s podivným pořadatelem. Kamarád kapely, který každý rok díky svému exhibicionismu převálcuje všechny hudební hvězdy českého "showbusinessu" (rozumej: Monika Absolonová, Dan Nekonečný..) svou show a to je pod pódiem, mi naznačuje, že jsem něco někomu řekla. Ano, již jednou zmiňovana Ovce dolly si otevřela pusu...Sakra. Hodinu před koncertem odcházíme se slečnou Y, Verdou Verdou a Market k "Bílýmu Mohimu"- taková parodie na jednoho marockého vlastníka privátní vinárny s úchylnými sklony v Čb. Verda Verda prohlásí: Dneska sem celá nevyzlobená....a za půl hoďky už se zmítáme někde mezi chlastem a chlastem. Na koncert zpátky běžíme - neptejte se mě proč a vyvoláváme fotbalistický hesla (ten den hrála sparta). V clubu se to rozjíždí ještě líp. V luxusním stylu: "4krát zlatýho Pushkina!" barman:".Jelzina".."Jo,Jelzina sem myslela"... S heslem: když nás tady nikdo nezná, udělame pořádnej bordel! sme jaksi rozvířily zábavu tak, že sme většinu pozornosti strhly my. Česká společnost se dá totiž strašně snadno rozházet. Jednoduchým gestem či pohybem a hlavně ledem. Londýn na vÁs!
Po skončení našich spasitelů na pódiu nas zachvátila myšlenka, že pudeme do Karaoke baru. Zase sme bežely. Cesta se nesla v duchu vyřvání " I cant get no satisfffffaaaaaaaaaaction!" Micku, Micku- tys to dotáh. Karaoke celkem zabavná záležitost, ale tak trochu mainstreamová. SmS mi připomněla, že u sebe mám dema kapely. Musime se vrátit.. V tu dobu už přestávám dobře atrikulovat. Vrazím basákovi cd a slušně se zeptám:" chhjjak se vaom hrrááloa?" Basák chápe. Potkaváme se s Leontýkovou ségrou, mým bývalým postrachem. Zkouší jaká je na dotyk ta saténová látka, co mam na sobě. V tu chvíli se přižene jistý frontman o dvě hlavy menší než on:" Tohle je moje ramínko! Nehrab na ní." Huchůůů. konečně jakýsi projev žárlivosti. Potěší to, jen když člověk nemusí pozorovat, jak ho fanynky táhnou k baru.
Ve tři ráno se dostáváme na byt asi šesti mediků. Obdivuju fanatazii komunistických designerů a jejich rozkládajíciho se gauče...pak ovšem můj zrak doletí na lustr, kde jsou místo stínítka černé krajkové kalhotky. A druhý den mě vzbudí otázka: "Jestli už tu byl Kundič."
Ne, nebyl.

Old goood times

Konečně jsme překonaly delší technické problémy...za tu dobu se toho stalo hodne. Odmaturovali jsme ( prekvapive a celkem úspěšně hned na první pokus). Zazili jsme pár zajímavych akci. Kupřikladu nekonecny tri a pul hodinovy set Paul Van Dyka (porad me budou prekvapovat minikratasky na 40 letycch chlapech- starej dobrej fanousek Paula). V den dvacatych naroozenin slecny Y. Oslava se konala stylove na Kampe proti výstavě Andyho Warhola (jestli někdo naleznete ten spunt od sampanskyho u reky dejte vedet- je to jedinej spunt, co se dá znicit klicema). Andy byl vserikajici. Paul byl tentokrat bez vseho toho luxusu v backstagi jako minule a trochu unaveny. Nevadi. Potkali jsme byvalou hlavni hvezdu internetoveho gay-serialu Emoce (http://www.youtube.com/watch?v=4C4JYZWSMuk). Ja videla meho designoveho idola Maxima Velčovského...No den k oslavě jako stvořený.
Ve stredu jsme se vratili z privatu mediku zapadoceske univerzity..o tom v dalsim postu.