Lost my voice

Sobota se udála. Vtipný. Zoufalý.Hot...proč se rozmohly na zpěvácích kožené bundičky?:) o bokovkách nemluvě...
O dámské jízdě s rakouským přízvukem a nekonečných hodinách v nonstopu se rozepíšeme snad jindy.(nemluvě o koncertních paličkách:abrakadabra,pražských koncertech končících undergoundově v deset večer-no,jo kaliči, pražských sobeckých taxikářích a noční procházkou všemi pražskými parky s panem Slzákem ruku v ruce).
Mimojiné sem také ze všech těch slov, které sem vypouštěla z pusy celý večer a většinou začínaly na š,s..atd...ztratila hlas. Zrovna, když sem procházela kolem nejkrásnějšího kluka na světě (ale krása neni všechno,že) Nejdřív sem měla sexy chraplák, u hrobky domova důchodců někde v Praze už to byl tenor a teď už nemluvim vůbec. Je to hrozná bezmoc, když někoho chcete doma seřvat a nemůžete!
Třetí nejhorší věc. Hned po tom, když se nemůžete hýbat (a proto tady taky obrázek Fridy, zajimavé to ženy...life is art!) ...po sexuálním násilí (což mi připomíná, že Jaroušovu kočku znásilnil jinej kocour...jeho maminka se po této informaci u veterináře zepatal:a může být těhotná? a moje maminka se po této informaci ode mě, kterou sem doplnila, že ten kocour čeká před jejich barákem každej den:"....no prosimtě, že by i mezi kočkama byli úchylaci?).
Nejenom mezi kočkama, mami.